V pondělí 23. září 2024 k nám na výměnný pobyt přijeli žáci ze Slovenské Ľupči. Tento pobyt se týkal žáků přihlášených z obou osmých tříd. K třemošnické základní škole je auta rodičů, kteří pro slovenské žáky jeli do Pardubic na vlakové nádraží, přivezla asi ve čtvrt na pět odpoledne. Jakmile všichni dorazili, přemístili jsme se s nimi do sborovny. Tam je přivítal pan ředitel Zbyněk Němec a paní učitelky Jana Lilková a Dita Štolfová. Následně se slovenské i české děti spolu odebraly ke svým hostitelským rodinám a každý měl vlastní večerní program. Kluci z 8. B se vydali na bowling do místního SRC Lihovaru, děvčata šla na procházku po Třemošnici. Dojíždějící dívky ukázaly svým svěřencům pařížovskou přehradu.
V úterý 24. září jsme se ráno v osm hodin sešli společně se slovenskými žáky ve škole. Začali jsme prohlídkou budovy. Slovenským dětem jsme ukázali třídy a nové záchody. Potom jsme navštívili pana starostu, který naše slovenské kamarády v obřadní síni městského úřadu seznámil s historií města Třemošnice. Také všem rozdal drobné dárky. Poté jsme se vydali podívat do knihovny a prošli si místní galerii, kde jsme využili možnosti prohlédnout si zajímavé i děsivě působící obrazy. Pak jsme Slovákům ukázali Berlovu vápenku. Prohlídku okolí Třemošnice jsme zakončili na Lichnici. Po tom všem jsme jeli autobusem do nákupního centra Futurum v Hradci Králové. Zde jsme měli hodinu rozchod, aby si každý mohl koupit něco na památku. Poté se všichni vydali do Jump arény, kde jsme strávili dvě hodiny. Byla tam spousta atrakcí, jako třeba trampolíny, houpačky, pěnové kostky a podobně. Večer jsem si ještě s pár mými spolužačkami a jejich Slovenkami zahrály bowling a daly si pizzu. Všichni si tento den napěchovaný zážitky velice užili.
Ve středu 25. září jsme v rámci výměnného pobytu navštívili se svými slovenskými kamarády naše hlavní město. Ráno jsme chvíli před osmou měli sraz na třemošnickém vlakovém nádraží. Jen co jsme dojeli do Čáslavi, přešli přes most, tak jsme hned nastoupili do vlaku, který nás dovezl do Prahy. Tam jsme pokračovali metrem, které mířilo na Malou Stranu. Ze zastávky metra jsme se vydali na Pražský hrad a ke katedrále sv. Víta. Když jsme si prohlédli areál Hradu a hradní stráž, tak jsme pokračovali na Karlův most. Následně jsme se na Staroměstském náměstí podívali na orloj a prošli muzeum voskových figurín, které je kousek odtud. Pak jsme putovali na Václavské náměstí, kde jsme měli hodinu volna. Večer jsme už jen unavení, ale spokojení dojeli vlakem zpátky do Třemošnice. Celý výlet se vydařil, a to nejen díky pěknému počasí.
Čtvrtek byl posledním dnem se slovenskými kamarády. V osm hodin ráno jsme měli sraz na vlakovém nádraží. Naše cesta směřovala do Žlebů, kde jsme měli domluvenou prohlídku zámku. Ta začala na arkádovém nádvoří s ochozy, kde se natáčela oblíbená pohádka Nejkrásnější hádanka. Při vstupu do zámku nás zaujali rytíři na koních a historické zbraně. Dlouhou chodbou na nádvoří jsme se dostali až do zámeckých komnat. Dalšími místnostmi jsme prošli až do jídelny, kde byl prostřen stůl s dobovým nádobím. Odtud jsme schodištěm došli do zámecké kuchyně. Tady naše prohlídka skončila.
Po návratu do Třemošnice jsme zašli na oběd do školní jídelny. Poté už následovalo pouze balení kufrů a předání drobných dárků našim slovenským kamarádům na památku. Na závěr proběhla už jen poslední společná fotografie na náměstí, dojemné loučení a odjezd do Pardubic.
Byl to krásný týden plný výletů, zážitků a nových přátelství.
Jana Hlaváčová, Anežka Chroumalová, David Handlíř, Aleš Procházka, 8. B
Závěrem bychom chtěly moc poděkovat za pomoc při realizaci první části výměnného pobytu, a to: Městu Třemošnice a SRPDŠ při základní škole. Velký dík patří také našim dalším sponzorům: LI-CA, MUDr. Cemperové, Electropoli, p. Michálkovi, pí Blažkové a všem rodičům našich zúčastněných žáků.
Celý týden hodnotíme z naší strany velmi pozitivně. Děti poznaly mnoho nových míst, která jim umožnila jednak dostatek pohybu, zároveň je ale nenásilně vzdělávala v oblasti historie, zeměpisu, kultury i všeobecném přehledu. A nejvíc „wau“ na celém projektu byl a i nadále je proces socializace, jelikož děti získaly nové kamarády. S nimi se třeba budou navštěvovat i v budoucnu a podpoří tak mezikulturní vztahy a znalosti jazyka našich východních sousedů.
Už teď se moc těšíme na jarní pobyt na Slovensku.
Mgr. Dita Štolfová a Mgr. Jana Lilková
